NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pokud jste si snad říkali, kamže to zmizela Aneta Langerová po desce „Dotyk“, jistě už víte, že nikam daleko. To jen snaha o trochu jiný směr, než kam ji nasměroval debut „Spousta andělů“, přinesla pouze vyklizení čelních míst ze všech těch Slavíků, TýTý a já nevím kterých soutěží popularity ještě. A tak tu teď máme Anetu takovou, jakou si ji oblíbilo nejvíce lidí - tedy příjemný, pevný a sytý hlas v nenáročném (převážně) rocku, s produkcí, jaká se v našem státě tlačí kdekomu, s účastí všech těch M. Ledvinů, F. Horáčků, O. Petrů a dalších. Mezi to nejpovedenější rozhodně patří první singlovka „V bezvětří“ (která návrat do původních kolejí už předem avizovala), zajímavě zaranžovaný „Jedináček“ z hitmakerského šuplíku Oskara Petra, svižně našlápnuté „Pokušení“ s vypjatým refrénem nebo třebas parádní dupačka „Dokola“. Protipól hledejme v odrhovačkách typu „Stačilo říct“, a i ve značné části textové výplně (jako vystřižené z dívčího deníčku) s otřesným vrcholem: „Stačilo říct, že ty a já, jsme minulost pouhá, stačilo říct, že ty a já, už nejsme láska...“ BRR. Pokud od současné Anety nebudete chtít víc, než jen volně plynoucí příjemnou muziku, jste na správné adrese. Občas se jí povede odpíchnout do vyšších obrátek, většinou je ale taková, jaká asi chtěla a měla být. Totiž nekonfliktní, lehko stravitelná.
5 / 10
Dotyk (2007)
Spousta andělů ...na cestě (DVD) (2005)
Spousta andělů koncert (2005)
Spousta andělů (2004)
Do pohody. Ale předchozí album bylo IMHO lepší.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.